MEDIACE - METODA A PROFESE

Stáhněte si:

Zákon o mediaci č. 202/2012 Sb. 

Vyhláška o zkouškách a odměně mediátora č. 277/2012 Sb. 

 

 

Co je to mediace?

Mediace je metoda efektivního a kultivovaného řešení sporů za pomoci třetí strany – mediátora. Je to neformální, mimosoudní způsob řešení konfliktů, ve kterém jsou obě strany přítomny dobrovolně. Jejím cílem je vést jednání k porozumění a smírnému řešení. Z navrhovaných řešení je vybráno takové, které je pro klienty nejpřijatelnější.

 

Zákon o mediaci (č. 202/2012 Sb.) rozumí mediací postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody.

 

Cílem mediace je:

  • Ÿzvládání konfliktní situace,
  • umožnit pochopit podstatu a různé aspekty konfliktu a redukovat jej na úroveň, která je pro klienty řešitelná,
  • Ÿpomoci pochopit klientům vlastní situaci, zájmy,
  • Ÿpodporovat spolupráci a slušnost při řešení konfliktů a tím zlepšit vzájemné vztahy,
  • Ÿmobilizovat síly a schopnosti klientů,
  • Ÿnastolit otevřenou komunikaci, pokojné vyjadřování a vzájemné naslouchání,
  • Ÿvytvořit a přijmout jasně formulovanou, srozumitelnou a prakticky uskutečnitelnou dohodu, která je přijatelná pro všechny zúčastněné.

 

Výstupem z mediace bývá dohoda. Ta má ústní, ale častěji písemnou podobu. Slouží především stranám – je pro ně potvrzením, že k řešení došly a za jakých podmínek. V případech, kde to okolnosti vyžadují, je mediační dohoda předkládána soudu ke schválení či k dalšímu rozhodování.

 

Přednosti mediace:

  • Ÿúčastníci se mohou vyhnout soudnímu sporu,
  • Ÿje méně nákladná finančně i časově,
  • Ÿje dobrovolná,
  • Ÿjednání probíhá v neformálním a bezpečném prostředí, informace jsou důvěrné, 
  • Ÿsnižuje napětí, zlepšuje vzájemné vztahy, vytváří prostor pro budoucí spolupráci, 
  • Ÿúčastníci mají kontrolu nad řešením sporu a jeho výsledkem, 
  • Ÿdosažené řešení je vzájemně výhodné.

 

Zkušenosti ukazují, že mediace umožňuje přicházet s mnohem více efektivními a kreativními řešeními. Až v 70 – 80 % mediačních případů je dosaženo dohody. Protože na ní pracovaly obě strany za pomoci mediátora, je dohoda reálná, věcná, perspektivní a odráží možnosti a přání obou stran.

 

Průběh mediace

Mediace je většinou považována za strukturovanou metodu. Pro jednotlivé fáze používá české členění méně symbolická, v našem prostředí lépe srozumitelná označení. Myslím, že dobře vystihují jejich podstatu:

 

1.      Zahájení mediace

2.      Zisk informací

3.      Porozumění zájmům

4.      Hledání řešení

5.      Vytváření a sepsání dohody

6.      Závěrečné slovo

 

Každá mediace má svůj individuální průběh. Struktura je jen vodítkem, ne dogmatem a omezením.

 

Účastníci mediace:

  • Klienti
  • Mediátor
  • ŸZástupci klientů
  • ŸKonzultanti
  • ŸJiní odborníci či instituce
  • ŸOsoby konfliktem a jeho řešením dotčené nepřímo

 

Mediátor

Mediátor je odborník na řešení konfliktů, efektivní komunikaci a vyjednávání. Vytváří klientům podmínky pro důstojné a účinné jednání a vede je k urovnání sporu a dosažení dohody. Rolí mediátora je kvalifikovaně řídit proces mediace, usnadňovat a strukturovat komunikaci, definovat sporné body, zajišťovat porozumění, podporovat účastníky mediace tak, aby sami mohli nalézt konstruktivní řešení sporu. Mediátor je etickým kodexem povinen být nestranný a neutrální a zachovávat diskrétnost a mlčenlivost.

 

Činnosti mediátora se v § 8 věnuje také zákon o mediaci. Podle něj je mediátor povinen provádět mediaci osobně, nezávisle, nestranně a s náležitou odbornou péčí. Důraz na odbornost mediátora je zde zřejmý. Vykonávat činnost mediátora podle zákona o mediaci může jen osoba zapsaná v seznamu mediátorů, který vede ministerstvo spravedlnosti. Nejdříve však musí splnit všechny předepsané podmínky (§ 16):

 

  • Ÿje způsobilý k právním úkonům,
  • Ÿje bezúhonný,
  • Ÿzískal vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo v navazujícím magisterském studijním programu v České republice nebo získal obdobné vysokoškolské vzdělání v zahraničí, anebo bylo toto vzdělání uznáno podle jiného právního předpisu,
  • Ÿsložil zkoušku mediátora nebo mu byla uznána kvalifikace podle jiného právního předpisu,
  • Ÿnebyl v posledních 5 letech vyškrtnut ze seznamu mediátorů.

 

Obsahem zkoušky mediátora je ověření odborných znalostí a dovedností, které jsou potřebné pro výkon činnosti mediátora. Zkouška se skládá ze dvou částí – písemné a ústní. Náležitosti zkoušky jsou upraveny ve vyhlášce č. 277/2012 Sb. o zkouškách a odměně mediátora.

 

Využití mediace

Mediace je vhodná všude tam, kde stranám záleží na vyřešení sporu. Uvědomují si, že na vzniklém konfliktu mají svůj díl zodpovědnosti a chtějí ho také společně řešit. Chtějí dojít k dohodě na řešení praktických i vztahových věcí. Jsou schopni spolu komunikovat alespoň na minimální úrovni. Uznávají možnost smírného řešení a souhlasí s účastí na mediaci. Nejčastěji je mediace využívána při řešení rodinných konfliktů, v trestní oblasti, obchodních a pracovně právních konfliktů, interetnických, komunitních a jiných občanskoprávních konfliktů, také ve školách jako tzv. vrstevnická (peer) mediace.

 

V současné době může být mediace využívána v rámci soudního řízení i mimo něj. Pokud si s řešením sporu nevíme rady, nic nám nebrání, abychom se obrátili na mediátora přímo. Mediaci může vykonávat každá osoba na základě živnostenského oprávnění jako živnost. Druhou možností je, při vůli řešit spor smírně, zahájené soudní řízení přerušit a účastnit se mediace u zapsaného mediátora.

 
Více informací najdete v monografiích autorky článku:

HOLÁ, L. Mediace. Způsob řešení mezilidských konfliktů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0467-6. 192 stran

HOLÁ, L. Mediace v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3134-6. 272 stran

 

Užitečný odkaz: http://www.mediaceolomouc.eu - 2. mezinárodní vědecká konference „Mediace 2013. Cesta ke spolupráci a smíru“ (Olomouc, 27. – 28. 9. 2013)